22 let účetních služeb pro firmy

Změny daňových předpisů pro rok 2014

22.11.2013 08:47

 

                                               Přehled změn pro rok 2014

Daňové předpisy budou k 1.1.2014 změněny zejména v důsledku zákonných opatření Senátu:

 o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva hmotného a dalších souvisejících změnách (daňové zákonné opatření),

 o dani z nabytí nemovitých věcí – tato daň nahrazuje daň z převodu nemovitostí.

 

Další změny k 1.1.2014:

 novela zákona o DPH č. 502/2012 Sb. – povinná elektronická komunikace týkající se DPH. Obrat rozhodný pro povinnou registraci k DPH zůstává pro rok 2014 na úrovni 1 mil. Kč (podle zatím platné úpravy se tak tato hranice snižuje na 750 tis. Kč k 1.1.2015).

 novela ZDP zákonem č. 105/2013 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních – vyjmutí ze zdanění příjmů z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení vlády (namísto smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva) a nově též příjmu plynoucího z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem apod.

 novelou zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla č. 160/2013 Sb. byl novelizován též ZDP – osvobození příspěvků do fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů od DPPO

 změna ZDP novelou zákona o loteriích č. 215/2013 Sb. - do limitů pro odpočet bezúplatných plnění od základu DPPO dle § 20 odst. 8 se nezapočítávají bezúplatná plnění, která odpovídají uplatněným slevám na dílčím odvodu z loterií a jiných podobných her.

 

Připravované změny:

 promítnutí rekodifikace soukromého práva do prováděcích vyhlášek k zákonu o účetnictví (např. pojem „dluh“ namísto „závazek“, ale zejména reakce na to, že stavby budou součástí pozemku)

 další – např. nařízení vlády k problematickému ocenění jízdenek poskytovaných zaměstnancům provozovatelů veřejné dopravy (kolize § 6 odst. 3 písm. c) ZDP zdaňující toto zvýhodnění a § 6 odst. 9 písm. e) osvobozující toto zvýhodnění).

 

Daňové zákonné opatření:

 přímo a nepřímo reaguje na NOZ a ZOK

 zpřehledňuje členění zákona a zavádí nové pojmy

 přináší některé další důležité novinky – např. zvýšení hranice pro uplatnění srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti na základě dohod o provedení práce nepřesahujících měsíčně 10 tis. Kč nebo nové podmínky pro účast na nemocenském pojištění krátkodobých zaměstnání atd.,

 stanovuje na 1.1.2014 účinnost některých změn, které již obsahoval zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa, avšak původně s účinností od 1.1.2015 – např. důležitá novelizace zákona o rezervách. Toto působí značnou nepřehlednost, změny obsahuje nejen daňové zákonné opatření, ale i zákon č. 458/2011 Sb. Některým změnám obsaženým v zákoně č. 458/2011 Sb. daňové zákonné opatření dává účinnost na 1.1.2014, ale dále je novelizuje (např. § 6 odst. 3 ZDP), nahrazuje novou úpravou (např. zákon č. 458/2011 Sb. vkládá do ZDP § 38ga řešící úhradu daně na společný osobní daňový účet, daňové zákonné opatření toto nahrazuje úpravou daňového přiznání podávaného osobou spravující pozůstalost) anebo příslušnou úpravu dokonce ruší (např. zrušení zaměstnaneckého zvýhodnění, které původně zákon č. 458/2011 Sb. obsahoval).

 

Daňové zákonné opatření mění přibližně 40 předpisů, např.:

 velice rozsáhlou novelizaci zákona o daních z příjmů,

 velice rozsáhlou novelizaci zákona o dani z nemovitostí,

 novelizaci zákona o dani z přidané hodnoty,

 novelizaci zákona o dani silniční,

 novelizaci daňového řádu,

 novelizaci zákona o účetnictví,

 novelizaci předpisů o veřejných pojistných.

 

Novelizace daňového řádu v souvislosti s rekodifikací soukromého práva je poměrně rozsáhlá. Může se jednat víceméně o detaily – nově bude např. jednatel ve smyslu soukromého práva zákonným zástupcem (§ 164 nového občanského zákoníku); pro účely daňového řízení však jednatel zástupcem daňového subjektu nebude (§ 25 daňového řádu), bude však osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu (§ 24 daňového řádu, který však obsahuje nepřesnost, když jednání za právnickou osobu svěřuje statutárnímu orgánu a nikoli členu statutárního orgánu).

Pravděpodobně nejvýznamnější změnou daňového řádu je řešení problematiky daňových práv a povinností při dědění. Kromě terminologických změn (místo „dědictví“ pojem „pozůstalost“) daňový řád reaguje na nové soukromoprávní řešení - po dobu řízení o pozůstalosti, tj. do doby, než je znám skutečný dědic, může pozůstalost spravovat nejen jako doposud správce pozůstalosti, ale také vykonavatel závěti; správy pozůstalosti se může ujmout také některý z dědiců. Na vymezení okruhu osob spravujících pozůstalost reaguje daňový řád tak, že používá pojem „osoba spravující pozůstalost“ – podle § 20 odst. 3 daňového řádu zákonem ustanovená osoba plnící povinnosti stanovené daňovým subjektům se stejnými právy a povinnostmi jako daňový subjekt.

Podle NOZ stejně jako dnes vzniká dědici právo na pozůstalost již smrtí zůstavitele, a to na základě deklaratorního potvrzení soudem (podle nového zákona o zvláštních řízeních soudních jde o rozhodnutí soudu o dědictví). Práva a povinnosti, které vznikají v souvislosti s pozůstalostí v období mezi smrtí zůstavitele a dnem právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, již vznikají přímo dědici (pravomocně jsou však tato práva a povinnosti potvrzena až pravomocným rozhodnutím soudu o dědictví). Daňový řád se vydává jinou cestou a pro daňové účely v § 239a (řešící přechod daňové povinnosti u fyzických osob) stanovuje, že na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. To znamená, že daňová povinnost zůstavitele se bude stanovovat tak, jakoby žil až do doby pravomocného rozhodnutí soudu o dědictví. Podávání přiznání k DPFO – viz § 38ga ZDP.

 

                                   K elektronické komunikaci od 1.1.2014

Novela zákona o DPH č. 502/2012 Sb. (jako celek účinná od 1.1.2013) zavedla s účinností od 1.1.2014 povinnost podávat daňová přiznání výhradně elektronicky (§ 101a)

                                                                               § 101a

                                                  Povinná elektronická forma podání

1) Plátce je povinen podat elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně

a) daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,

b) hlášení (souhrnné hlášení + nově též hlášení o dodání či pořízení nového dopravního prostředku),

c) přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení.

2) Přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů se podává pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně; to neplatí pro identifikované osoby.

3) Fyzická osoba není povinna postupovat podle odstavce 1 nebo 2, pokud

a) její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6000000 Kč; pokud fyzická osoba tento obrat překročí, vzniká jí povinnost činit podání podle odstavce 1 za zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž došlo k překročení obratu, a trvá nejméně po dobu 6 kalendářních měsíců, a

b) nemá zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky.

§ 92a odst. 5 - hlášení k režimu přenesení daňové povinnosti přílohou daňového přiznání

(oprava formální chyby; dle důvodové zprávy zdůraznění, že hlášení je přílohou daňového přiznání)

5) Plátce, který uskutečnil nebo pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen předložit správci daně podat správci daně elektronicky na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání výpis z evidence pro daňové účely, obsahující údaje podle odstavce 4 3 nebo 5 4, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

§ 101 – formální změna úpravy podávání daňového přiznání

(odstranění duplicity s daňovým řádem)

1) Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce je povinen podat daňové přiznání, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Tuto lhůtu nelze prodloužit. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně vyměřované v souvislosti s dovozem zboží podle § 20,66a) u kterého je splatnost daně stanovena celními předpisy.

Vložení odst. 4 do § 72 daňového řádu zákonem č. 458/2011 Sb., o zřízení JIM - OD 1.1.2015!

4) Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zřízenu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odstavce 1 učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.

 

 

K 1.1.2013 došlo k novelizaci:

 § 123e zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

 § 162 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

 

Podle úpravy účinné od 1.1.2013 zaměstnavatelé, OSVČ, ošetřující lékaři a zdravotnická zařízení činí podání nebo jiné úkony, pro které je předepsán tiskopis podle zákona č. 582/1991 Sb. nebo zákona 187/2006 Sb. nebo ve věcech pojistného podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení, pouze elektronicky. Příslušný orgán sociálního zabezpečení však může určit, která podání lze učinit písemně.

Tiskopisy pro zaměstnavatele (účetní jednotky), které lze podávat i písemně do 31.12.2013:

 Evidenční list důchodového pojištění

 Potvrzení o studiu (o teoretické a praktické přípravě) pro účely důchodového pojištění

 Přehled o výši pojistného

 Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání),

 Přihláška do registru zaměstnavatelů

 Odhláška z registru zaměstnavatelů

 Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění

 Potvrzení pro účely výplaty vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství

 

Tiskopisy pro OSVČ, které lze podávat i písemně do 31.12.2014:

 Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok…

 Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti

 Přihláška OSVČ k účasti na důchodovém pojištění

 Přihláška OSVČ k účasti na nemocenském pojištění

 

Tiskopisy pro ošetřující lékaře, které lze podávat i písemně do 31.12.2015:

 Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti

 Hlášení ošetřujícího lékaře ve smyslu § 61 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

 

                                               Změny přímo vyvolané NOZ

 

                                                                 Stavba součástí pozemku

                                                                                         § 505

Součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

                                                                                     § 506 NOZ

(1) Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

                                                                                   § 297 AGBG

Rovněž tak patří k nemovitým věcem ty, které byly na zemi a půdě zřízeny s tím úmyslem, aby tam trvale zůstaly, jako: domy a jiné budovy se vzduchovým prostorem v kolmé čáře nad nimi;

rovněž: nejen vše, co do země je zapuštěno, ve zdi upevněno, přinýtováno a přibito, jako: kotly na vaření piva, na pálení kořalky a zazděné skříně, nýbrž i takové věci, které jsou určeny, aby se jich při nějakém celku stále upotřebovalo: např. u studní okovy, provazy, řetězy, hasící nářadí a podobně.

                                                                                         § 508 NOZ

1) Stroj nebo jiné upevněné zařízení (dále jen „stroj“) není součástí nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, byla-li se souhlasem jejího vlastníka zapsána do téhož seznamu výhrada, že stroj jeho vlastnictvím není. Výhrada bude vymazána, prokáže-li vlastník nemovité věci nebo jiná osoba oprávněná k tomu podle zápisu ve veřejném seznamu, že se vlastník nemovité věci stal vlastníkem stroje.

2) Má-li být takovým strojem nahrazen stroj, který je součástí nemovité věci, lze výhradu do veřejného seznamu zapsat, pokud proti tomu osoba zapsaná ve výhodnějším pořadí nevznese odpor. Právo odporu však nemá osoba, jejíž právo nemůže být zápisem výhrady zkráceno, ani osoba, jejíž pohledávka byla již splněna; za tím účelem může být splněna i pohledávka dosud nedospělá.

                                                                                         § 297a AGBG

Spojí-li se s nemovitou věcí stroje, nepokládají se za příslušenství, bude-li se svolením vlastníka nemovitosti ve veřejné knize poznamenáno, že stroje jsou vlastnictvím někoho jiného. Nahradí-li se těmito stroji jiné, které bylo pokládati za příslušenství, vyhledává tato poznámka přivolení těch, jimž byla dříve práva v knihách zapsána. Poznámka pozbude svého účinku, když uplyne pět let po zápisu; konkursním řízením a vnuceným dražebním řízením staví se běh lhůty.

Z úpravy oceňování staveb dle zákona o oceňování majetku od 1.1.2014

(novelizace v souvislostí s rekodifikací z. 303/2013 Sb.)

§ 5/1 Oceňuje-li se stavba nákladovým způsobem, vychází se

d) ze zohlednění ceny stroje nebo jiného technologického zařízení, není-li v katastru nemovitostí zapsána výhrada, že stroj není vlastnictvím vlastníka nemovité věci.

Z návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví

                                                                          § 30 Opotřebení stavby

1) Opotřebení stavby se určí způsobem podle přílohy č. 21 této vyhlášky. K této ceně se připočte cena technologického zařízení určujícího účel užití stavby, určená podle výše nákladů na jeho pořízení, snížená o jeho opotřebení.

 

ZDP – stavby nadále hmotným majetkem dle § 26 ZDP, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou součástí pozemku. Nově formulované osvobození od DPFO (§ 4 odst. 1) stále osvobozuje např. příjmy z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku (podmínka bydliště 2 roky před prodejem).

Zákon o účetnictví - v § 28 z účetního odpisování postaru vylučuje „pozemky a jiný majetek“, nově „majetek nebo jeho části“ (vymezený zvláštními nebo prováděcími právními předpisy).

Novinka – soukromoprávně bude pozemek obsahující stavbu prodáván za jednu cenu, pro účely ZDP a účetnictví bude rozdělena dle účetních předpisů. V § 24 odst. 2 písm. t) ZDP pro PO vypuštěna limitace uplatnění pořizovací ceny pozemku při prodeji (do výše příjmů z prodeje).

 

Zákon o DPH

                                                           § 56 Dodání vybraných nemovitých věcí

1) Dodáním vybrané nemovité věci se pro účely osvobození od daně rozumí dodání

a) pozemku,

b) práva stavby,

c) stavby,

d) podzemní stavby se samostatným účelovým určením,

e) inženýrské sítě,

f) jednotky.

2) Od daně je osvobozeno dodání vybrané nemovité věci, která

a) je pozemkem, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, a

b) není pozemkem, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba.

3) Dodání vybrané nemovité věci jiné než v odstavci 2 je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby39), a to k tomu dni, který nastane dříve.

4) Plátce se může rozhodnout, že i po uplynutí lhůty podle odstavce 3 uplatní daň. Pokud plátce přijal před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu, ze které mu nevznikla povinnost přiznat daň, stanoví se při uskutečnění zdanitelného plnění základ daně podle § 36.

Příklad 1

V roce 2013 je převáděna budova s pozemkem zastavěným budovou. Jak se uplatní DPH?

Pro osvobození převodu budovy podle § 56 ZDPH je v roce 2013 rozhodující pětiletý, popř. tříletý časový test od uplynutí prvé kolaudace budovy. Převod pozemku je v roce 2013 osvobozen. V roce 2014 celý převod pozemku se stavbou bude či nebude osvobozen v závislosti na uplynutí časového testu od data kolaudace budovy. Změna neplyne z NOZ (pro účely DPH lze jednu soukromoprávní transakci považovat za více plnění), ale z nového znění § 56 ZDPH.

Příklad 2

Na pozemku osoby A je postavena budova ve vlastnictví osoby B. Vlastník pozemku zastavěného stavbou pozemek prodává osobě B. Jak bude uplatněna DPH?

V roce 2013 je převod pozemku jednoznačně osvobozen od daně podle § 56 ZDPH. V roce 2014 bude převod pozemku osvobozen pouze za podmínky, že je zastavěn budovou, od jejíž prvé kolaudace uplyne doba delší než pět let. ZDPH toto pravidlo stanoví poněkud nevhodným způsobem (převod

 

 

 

 

 

 

 

pozemku je osvobozen jen po uplynutí pěti let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve), ale jiný výklad, který by odpovídal právu EU dle mého názoru možný není.

Daň z nemovitých věcí – podle § 7 se na zdanitelnou stavbu, která není samostatnou nemovitou věcí, pro účely této daně hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní věc, jejíž je tato stavba součástí.

Daň z nabytí nemovitých věcí – podle § 7 je od této daně osvobozeno např. první úplatné nabytí vlastnického práva k pozemku nebo právu stavby, jejichž součástí je nová stavba rodinného domu.

 

pozemku je osvobozen jen po uplynutí pěti let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve), ale jiný výklad, který by odpovídal právu EU dle mého názoru možný není.

Daň z nemovitých věcí – podle § 7 se na zdanitelnou stavbu, která není samostatnou nemovitou věcí, pro účely této daně hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní věc, jejíž je tato stavba součástí.

Daň z nabytí nemovitých věcí – podle § 7 je od této daně osvobozeno např. první úplatné nabytí vlastnického práva k pozemku nebo právu stavby, jejichž součástí je nová stavba rodinného domu.

 

 

 

 

                                                                                         Jednotky

Od 1.1.2014:

 jednotky dle § 1159 NOZ

 jednotky dle zákona o vlastnictví bytů

 

ZDP – podle § 21b odst. 4 ZDP se ustanovení ZDP o jednotce a o nemovité věci použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku.

               Podle § 26 odst. 2 písm. b) jsou nově hmotným majetkem „jednotky nezahrnující pozemek“.

ZDPH - podle § 4b odst. 3 jednotka pro účely ZDPH vždy zahrnuje podíl na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i podíl na tomto pozemku.

Daň z nemovitých věcí – předmětem daně z pozemků podle § 2 odst. 2 písm. e) nejsou pozemky, které jsou součástí jednotky, a pozemky ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě užívané společně s těmito jednotkami; zdanění je v tomto případě řešeno zdaněním jednotky – základem daně z jednotky je podle § 10 odst. 3 výměra jednotky vynásobená:

a) koeficientem 1,22, je-li součástí jednotky pozemek přesahující zastavěnou plochu nebo je-li s jednotkou užíván pozemek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě,

b) koeficientem 1,20 v ostatních případech.

 

               Podle § 12b se ustanovení zákona o dani z nemovitých věcí o jednotce a o nemovité věci se použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku.

Daň z nabytí nemovitých věcí – podle § 56 se ustanovení zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí o jednotce a o nemovité věci použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku.


Podle § 1158 NOZ platí pro úpravu bytového spoluvlastnictví, že to co platí pro byt, platí i pro soubor bytů nebo nebytových prostor. Jednotka tedy může zahrnovat více bytů, může zahrnovat např. i soubor bytu a nebytový prostor (např. garáž, kancelář) apod. Proto např.:

 sazba daně 2 Kč/m2 podle § 11 odst. 1 písm. f) zákona o dani z nemovitých věcí se uplatní jen u jednotek, jejichž převažující část není užívána jako garáž (8 Kč/m2 dle písm. c)) nebo není užívána k podnikání (písm. d)).

 je podle § 7 zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí od této daně osvobozeno první úplatné nabytí vlastnického práva k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem, jde-li o jednotku v novostavbě bytového domu anebo o jednotku vzniklou v bytovém domě nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou.

 

                                                                                         Svěřenský fond

                                                                                         § 1448 NOZ

(1) Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.

(2) Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy.

(3) Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.

ZDP - Svěřenský fond není právnickou osobou, ale podle § 17 ZDP je poplatníkem DPPO (zisk zdaněn obecnou sazbou DPPO 19 %). Příjem svěřenského správce příjmem z nezávislé činnosti dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP.

Podíl na zisku (podle § 21c pro účely daní z příjmů platí, že při plnění ze svěřenského fondu se nejdříve plní ze zisku fondu a až poté z ostatního majetku fondu):

 u FO příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP

 15% srážková daň dle § 36 odst. 2 písm. a).

 

Plnění z majetku svěřenského fondu, který byl do SF vyčleněn pro případ smrti zakladatele:

 osvobozeno dle § 4a ZDP (odpovídá tomu, že příjmy z dědictví či odkazu jsou obecně osvobozeny od DPFO)

 

Plnění z majetku svěřenského fondu, který nebyl svěřenský fond vyčleněn pro případ smrti zakladatele:

 ostatní příjem podle § 10 odst. 1 ZDP

 pokud vyčleněno příbuzným obmyšleného, osvobozeno dle § 10 odst. 3 ZDP.

 

Svěřenský fond např.:

 je odpisovatelem dle § 28 ZDP

 může tvořit rezervy na opravy dle § 7 zákona o rezervách

 je poplatníkem daní z nemovitých věcí

 je považován pro účely DPH za PO (§ 4b ZDPH)

 je účetní jednotkou

 je poplatníkem daně silniční (poplatníkem „zapsaný držitel vozidla“)

 

                                            Další změny přímo navazující na NOZ a ZOK

S rekodifikací soukromého práva přímo souvisí např. tyto změny ZDP:

 změny reagující na široké pojetí věcí. Za věc movitou je nově považován např. i obchodní podíl a proto je dosavadní úprava osvobození od daně z příjmů fyzických osob pro příjmy z prodeje movitých věcí přeformulována a nově budou namísto příjmů z prodeje movitých věcí osvobozeny příjmy z prodeje movitých věcí hmotných

 společník s.r.o. bude moci nově mít více druhů podílů a tyto bude možné vyjádřit kmenovým listem – nově zavedeno zdanění „zvýšení“ podílu společníka v době 5 let před prodejem, osvobození pro příjmy z prodeje cenných papírů neplatí pro příjmy z prodeje kmenového listu

 jednatel je členem statutárního orgánu (nové členění příjmů ze závislé činnosti v § 6 odst. 1)

 náhrada pojmu půjčka novým termínem zápůjčka

 náhrada smlouvy o sdružení smlouvou o společnosti

 úprava pro nové smluvní typy (např. pacht či výprosa)

 na závdavek se hledí jako na zálohu (§ 21b odst. 5 ZDP), ZDPH výslovně neřeší

 stejná pravidla jako pro příjmy nabyté dědictvím stanovena i pro příjmy nabyté odkazem

 daňové zvláštnosti „poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání“ se nově vztahují na „veřejně prospěšné poplatníky“ – VPP vymezuje § 17a, § 18a obsahuje zvláštní ustanovení o jejich předmětu daně, § 19a řeší osvobození bezúplatných příjmů od DPPO.

 

Oddíl 3 Nájem

                                                           § 2201 - Základní ustanovení

Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

Oddíl 4 Pacht

                                                           § 2332 -Základní ustanovení

1) Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci.

Nájem a pacht v AGBG

                                                           Smlouva nájemní (pachtovní)

                                                                          § 1090

Smlouva, kterou někdo obdrží užívání nespotřebitelné věci na určitý čas a za určitou cenu, nazývá se nájemní (pachtovní) smlouvou vůbec.

                                                     I. Nájemní a pachtovní smlouva.

                                                                          § 1091

Lze-li užívati pronajaté věci bez dalšího vzdělávání, nazývá se taková smlouva smlouvou nájemní; lze-li ji však užívati jen pílí a přičiněním, nazývá se smlouvou pachtovní. Byly-li smlouvou současně pronajaty věci prvého i druhého druhu; budiž smlouva posuzována podle povahy hlavní věci.

 

Z úpravy požívacího práva v NOZ

                                                                          § 1287

Poživatel přejímá všechny závady, které na věci vázly v době, kdy byla služebnost zřízena. Nese také náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo.

                                                                          § 1288

Poživatel udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Zmenší-li se přesto řádným užíváním věci její hodnota bez viny poživatele, není za to poživatel odpovědný.

Domácnost

NOZ nedefinuje „domácnost“, ZDP přebírá z ObčZ definici domácnosti ve smyslu „pospolitosti spolužijících osob“ – např. osvobození darů dle § 10/3 ZDP, rozdělování příjmů na spolupracující osoby dle § 13 ZDP atd.

§ 21e/4 ZDP Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

§ 21e/3 ZDP Manželem (manželkou) se pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.

Vzájemné darování

                                                                          § 2061 NOZ

Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se o darování jen vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany.

                                                                          § 21c ZDP

3) Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se pro účely daní z příjmů o koupi nebo směnu, a to i vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany.

                                            § 53 ZO o dani z nabytí nemovitých věcí

Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí o koupi nebo směnu, a to i vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany.

 

Nepřímo s rekodifikací soukromého práva souvisí např.:

 přesun darů a zděděných příjmů do předmětu daní z příjmů,

 nová pravidla pro práci s obvyklými cenami,

 částečná změna struktury zákona a vymezení některých daňových pojmů - např. odpisovatel, samostatné vymezení finančního leasingu (podmínkou bude sjednání převodu do vlastnictví po skončení nájemního a obdobného vztahu již na začátku tohoto vztahu).

 

            Zahrnutí příjmů získaných dědictvím do předmětu daní z příjmů

V současné době jsou příjmy získané děděním zahrnuty do předmětu daně dědické s tím, že dědění od určitého okruhu osob (např. u syna dědícího po otci) je od daně dědické osvobozeno.

Nová úprava sice příjmy nabyté děděním považuje za bezúplatné příjmy a jako takové je řadí do předmětu DPFO resp. DPPO, ale zároveň tato nová úprava obsahuje pro veškeré příjmy nabyté děděním univerzální osvobození od DPFO (§ 4a písm. a)) resp. DPPO (§ 19a).

Praktický dopad nové úpravy by měl být okrajový – právnická osoba dědí jen zcela výjimečně a fyzická osoba nejčastěji dědí v rámci příbuzenských a rodinných vztahů, u kterých je dosud uplatňováno osvobození od daně dědické. Výjimečně nová úprava rozšiřuje osvobození (proti dnešnímu osvobození od daně dědické) - NOZ v rámci vymezení zákonné dědické posloupnosti (§ 1633 a násl.) rozšiřuje zákonné dědění také na 5. a 6. třídu dědiců – do páté třídy dědiců podle § 1639 NOZ patří praprarodiče zůstavitele, do šesté třídy dědiců podle § 1640 NOZ patří děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele. „Ze zákona“ bude nově dědit osoba příbuzensky poměrně vzdálená, dědicem může být také osoba mimo příbuzenský vztah na základě závěti.

Novinky dědického práva, se kterými počítá NOZ jako je např. dědění na základě dědické smlouvy nebo možnost nabytí majetku odkazem by žádné zvláštní daňové komplikace přinést neměly. Pro nabytí majetku odkazem budou platit naprosto shodná pravidla jako pro nabytí majetku děděním. Podstatou odkazu je to, že odkazovník není dědicem a nenabývá podíl na dědictví, ale konkrétní věc.

                                   Zahrnutí darů do předmětu daní z příjmů

Od DPFO jsou osvobozeny tyto bezúplatné příjmy podle § 10 ZDP:

 od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,

 od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,

 obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,

 nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.

 

 

                                                           Bezúročné (zá)půjčky

Předmětem DPFO dle § 3 odst. 4 ZDP (DPPO dle § 18 odst. 2) není majetkový prospěch:

 vydlužitele při bezúročné zápůjčce,

 vypůjčitele při výpůjčce,

 výprosníka při výprose

 

Z novelizovaného § 23/7 ZDP:

Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložitelný, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; to platí i v případě, kdy je cena mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob rovna nule. Nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. Ustanovení věty první a druhé se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nula nebo nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident, člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky nebo poplatníkem daně z příjmu fyzických osob.

Úvěrový finanční nástroj - § 19/1 zk) ZDP

1. úvěr,

2. zápůjčka,

3. dluhopis,

4. vkladní list, vkladový certifikát a vklad jim na roveň postavený a

5. směnka, jejímž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky

 

Podnikatelská seskupení

§ 71 a násl. ZOK

Většinový společník – ovládající a ovládané osoby – jednání ve shodě

 

 

                                                                       Odpočet darů

Od základu DPFO - § 15 odst. 1

Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu 30b) právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu4j, na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise115) zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u darů bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10% 15 % ze základu daně. Jako dar bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro dary bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, jiného členského státu Evropské unie než České republiky a dále na území Norska nebo Islandu, pokud příjemce daru bezúplatného plnění a účel daru bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

Od základu DPPO - § 20 odst. 8

Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu,30b) právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo které provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu4j), na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené   zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise115) zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud hodnota daru bezúplatného plnění činí alespoň 2000 Kč. Obdobně se postupuje u darů bezúplatného plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. U darovaného hmotného nebo nehmotného majetku je hodnotou daru bezúplatného plnění nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního právního předpisu20) u ostatního majetku. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % 10 % ze základu daně sníženého podle § 34 ; přitom v případě poskytnutí darů středním školám a vyšším odborným školám na pořízení materiálu nebo zařízení nebo na opravy a modernizaci zařízení využívaných pro účely praktického vyučování, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím lze základ daně snížit nejvýše o dalších 5 %. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání. Od základu daně nelze odečíst hodnotu bezúplatného plnění, na základě kterého plyne poskytovateli bezúplatného plnění nebo osobě s ním spojené prospěch bez poskytnutí odpovídajícího protiplnění.

                                                                       Další změny

Daňové zákonné opatření přináší od 1.1.2014 tyto „prorůstové“ novinky:

 zvýšení daňově uznatelné motivační částky poskytované středoškolákům (ze 2 na 5 tis. Kč) a vysokoškolákům (z 5 na 10 tis. Kč) - § 24 odst. 2 písm. zu)

 zavedení odpočtu na podporu odborného vzdělávání (§ 34f) - odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání (§ 34g) + odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta (§ 34h)

 

Nově se příloha k ZDP zatřiďující hmotný majetek odvolává na klasifikaci CZ-CPA (namísto již zrušené SKP).

Z důvodové zprávy:

K výjimečnému přesunu položek z jedné odpisové skupiny do jiné (a tím i změně doby odpisování) došlo pouze v jednom případě u tzv. transportních zařízení pro přepravu kusových materiálů, označovaných dosud v Příloze položkami (2-20), resp. (2-21) Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů. Tyto položky se stávají součástí položek dosud označovaných (3-25) Pneumatické a ostatní výtahy a dopravníky pro plynulé přemísťování výrobků a materiálu a (3-26) Ostatní zdvihací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení. Touto změnou je sledováno odstranění historicky založeného, ale věcně neodůvodněného rozdílu v době daňového odpisování transportních zařízení (dopravníků) kusových a nekusových materiálů tam, kde se přitom dá předpokládat shoda v životnosti celých zařízení, byť s rozdílnými nároky na opravy a údržbu jejich dílčích komponentů. Tato shoda byla potvrzena i v pracovním styku získanými písemnými vyjádřeními 3 výrobců těchto zařízení, potvrzujícími životnost celého transportního zařízení, ať již pro kusové nebo nekusové materiály, v rozsahu 10-15 let, což je dokonce více, než je stanovená doba odpisování pro třetí odpisovou skupinu (10 let).

 

                                                           Změny obsažené v JIMu

S rekodifikací soukromého práva nesouvisí např. tyto změny ZDP:

prodloužení časového testu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od daně z příjmů fyzických osob ze 6 měsíců na 3 roky. Nová úprava vztahuje až na cenné papíry nabyté od 1.1.2014. Současně zaveden roční limit 100 000 Kč pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, které nejsou součástí obchodního majetku.

nové znění § 6 odst. 3 (zdanitelný příjem zaměstnance)

srážková daň pro příjmy z dohod o provedení práce do 10 tis. Kč (tedy na dohody nepodléhající odvodu pojistného na veřejnoprávní pojištění)

 možnost pro daňového rezidenta zdanit příjmy zdaněné srážkovou daní v daňovém přiznání (§ 36 odst. 7 + § 38d odst. 4)

 doplnění § 9 odst. 4 (výdaje uplatňované ve výši 30 % příjmů z nájmu) o nemožnost dodatečné změny způsobu uplatnění výdajů (obdobná úprava již je v § 7 odst. 7 pro výdaje ze samostatné činnosti)

 zvýšení hranice pro osvobození ostatních příjmů z příležitostných činností z 20 tis. Kč na 30 tis. Kč, osvobození částky 500 Kč na jedno včelstvo pro poplatníky s maximálně 60 včelstvy (dosud 40)

zvýšení limitu pro dary odečitatelné od daňového základu FO podle § 15 odst. 1 ZDP na 15 % resp. od daňového základu PO podle § 20 odst. 8 na 10 % (dosud tento limit platí jen pro dary vybraným subjektům)

zrušení limitu pro výši daňově uznatelného příspěvku Hospodářské komoře a Agrární komoře v § 24 odst. 2 písm. d) (0,5 % úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení)

 při uplatnění paušálního výdaje na dopravu již nelze uplatnit základní náhradu za 1 km jízdy (§ 25 odst. 1 písm. x)

 nová pravidla pro odpočet na podporu výzkumu a vývoje (§ 34a až 34e)

 omezení uplatnění slev na dani a daňového zvýhodněn na dítě (jen pro rezidenty EU, Norska nebo Islandu)

 změna lhůty pro podávání ročního vyúčtování daně ze závislé činnosti z 31.3. na 15.3. (§ 38ch odst. 4)

 zkrácení lhůty pro vrácení přeplatku z ročního zúčtování záloh zaměstnavatelem (místo při zúčtování za březen nově do konce března - § 38ch odst. 5)

 náležitosti mzdových listů rozšířeny o den nástupu do zaměstnání (§ 38j odst. 2)

 dílčí změna přílohy zatřiďující hmotný majetek do odpisových skupin - pro obchodní domy (odpisová skupiny 6, položka 6-3) zavedeno upřesnění, že se jedná o obchodní domy s podlahovou plochou nad 2 000 m2.

 změna zákona o rezervách zásadně mění podmínky pro tvorbu opravných položek k pohledávkám – tvorba ve výši 50 % pro pohledávky po splatnosti déle než 18 měsíců, ve výši 100 % pro pohledávky déle než 36 měsíců po splatnosti. U pohledávek vzniklých do 31.12.2013 se bude postupovat nadále podle současné úpravy. Analogická změny v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP (daňový odpis pohledávky).

 

§ 6 odst. 3 Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu poskytnuté plnění, kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena

a) zjištěná určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,

b) stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely,

c) stanovená nařízením vlády v případě bezplatných nebo zlevněných jízdenek poskytnutých zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům.

 

 

Kontakt

Účetnictví-Vobořilovi

studiomv@mybox.cz

Hrachovec 2189
Hořice
50801

603 806 683
603 207 344

Vyhledávání

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode