Živnostníci si v letošním roce 2020 připlatí. Minimální zálohy na pojistné opět rostou

Živnostníci si v letošním roce 2020 připlatí. Minimální zálohy na pojistné opět rostou

| Zdroj: BusinessInfo.cz

Pro drobné živnostníky, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, nemá stát dobrou zprávu. V roce 2020 se jim platby opět výrazně zvednou, a to u obou typů pojistného. Celkově zaplatí o 300 korun měsíčně víc. 

Podnikatelé už si zvykli - zvyšování plateb je v Česku standardem. Za posledních patnáct let narostly u obou pojištění o více než dvě třetiny. V letech 2019 a 2020 ale bylo zvýšení nejmarkantnější.

V roce 2018 narostla měsíční platba pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o 128 korun a následující rok dokonce o 199 korun.

A od dubna 2020 budou muset osoby samostatně výdělečně činné sáhnout ještě hlouběji do kapsy.

Sociální pojištění

Povinné odvody na sociální zabezpečení se vypočítávají z průměrné měsíční mzdy, která roste v Česku rychlým tempem. Pro příští rok je stanovena vládou na 34 835 korun (oproti loňským 32 699 korunám).

„Princip pro výpočet sazeb zůstává stejný jako v uplynulých letech. V případě minimálních záloh je to u zdravotního pojištění 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy a u sociálního pojištění 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy,“ připomíná daňová poradkyně ze společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Minimální měsíční zálohy u odvodů pro ČSSZ se pro rok 2020 zvyšují na 2544 korun. Jinými slovy: drobní živnostníci, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na zálohách o 156 korun měsíčně víc než v roce 2018.

Jak se vypočítají zálohy?

Průměrnou mzdu (PM) stanovuje každý rok vládní vyhláška jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 32 510 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ – 1,0715. Průměrná mzda pro rok 2018 bude 32 510 x 1,0715, což je 34 835 korun. Pro hlavní výdělečnou činnost činí minimální měsíční vyměřovací základ u soc. pojištění 25 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy.

Většina OSVČ platí minimum

Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začaly, a dále pak ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk nebyl vyšší než průměrná mzda v zemi. Takových je přitom v Česku stále většina.

Hrubým ziskem se rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji. Můžete si tedy vydělat více, ale díky paušálům si zisk snížíte a zařadíte se mezi plátce minimálních záloh. Pokud si za rok přijdete na víc, odvody státu se vám zvýší přiměřeně výdělku.

Zdravotní pojištění

Tradičně rostou také minimální zálohy na zdravotní pojištění. V roce 2020 zaplatíte měsíčně o 144 korun více než letos, a to 2 352 Kč.

Oproti sociálnímu pojištění pro placení zdravotního pojištění platí, že se zvýšené pojistné musí hradit od začátku nového roku.

Zálohy na zdravotní pojištění platí zpětně, takže novou vyšší zálohu byste měli uhradit své zdravotní pojišťovně již v únoru. Splatnost minimální zálohy je vždy do osmého dne každého měsíce.

Pokud jste plátci vyšších než minimálních záloh, ty se vám zvýší (případně sníží) na základě předložení nového přehledu o příjmech a výdajích za rok 2019.

Když začnete v roce 2020

Podnikáte-li prvním rokem, platíte minimální zálohu automaticky. Příklad: Pan Novák zahájí hlavní samostatnou výdělečnou činnost od března 2020. Do 8. dubna tak bude muset uhradit první zálohu ve výši 2352 korun a bude ji odvádět pojišťovně i ve zbývajících měsících roku bez ohledu na výši výdělků.

Pozor na sankce!

Velká část živnostníků platí zálohy prostřednictvím trvalého příkazu a peníze odcházejí z jejich bankovních účtů. Pokud nechcete doplácet a zároveň hradit penále, na které vás zdravotní pojišťovna nebo ČSSZ upozorní často až v době, kdy vyšplhá na několik tisíc korun, musíte si hlídat příslušné termíny. Penále se navíc každoročně mírně zvyšuje, a to kvůli rostoucí repo sazbě ČNB.

V roce 2019 se změnily i termíny, dokdy musí mít Česká správa sociálního zabezpečení peníze na důchodové (sociální) pojištění na účtu. Podle nového znění zákona musíte za leden 2020 zaplatit už do 31. ledna.

U sociálního pojištění je nicméně rozhodující odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Měsíční zálohu v nové výši odvedete až za měsíc, kdy odevzdáte přehled za rok 2019. Do té doby platíte stejně vysokou zálohu jako v předchozím roce. Většina živnostníků svou povinnost splní do konce dubna – tj. měsíc po odevzdání daňového přiznání – a zálohu v nové výši tak odvedou státu do čtvrtka 30. dubna 2020.

Živnostníci, kteří platí pojistné složenkou, musejí požádat svou místně příslušnou OSSZ o doručení poukázek, protože je úředníci neposílají automaticky. Žádost na správu sociálního zabezpečení můžete podat písemně poštou, e-mailem (a to i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím vaší datové schránky či osobně na pobočce.

Podnikání na „vedlejšák“

Pokud máte podnikání jen jako činnost vedlejší, například vedle běžného zaměstnaneckého poměru, můžete spát klidněji – zálohy na sociální pojištění se vám oproti roku 2018 zvýší jen o 63 korun (viz tabulku) na 1018 Kč, a to ještě ne ve všech případech.

Minimum totiž platí jen ti, kteří s podnikáním začínají, nebo ti, kteří mají dlouhodobě vyšší zisky než 2,4násobek průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2020 půjde o částku 83 604 korun (2,4 x 34 835).

Minima na zdravotní pojištění pak platit v průběhu roku nemusíte, vše uhradíte najednou, a to až v roce 2019. Odvody vám pojišťovna vypočítá podle toho, jaké máte za předchozí rok příjmy. Příklad: Přivyděláte-li si podnikáním za rok 2019 pouze 30 tisíc korun, zaplatíte zdravotní pojištění za celý rok – a to jen ve výši 2025 korun (tedy 13,5 procenta z poloviny výdělku).

„S podáním přehledu doplatí zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost, plnou částku na zdravotní pojištění. Velkou výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy po odečtení výdajů nepřekročí stanovenou hranici, nevzniká povinnost platit sociální pojištění,“ upřesňuje daňová poradkyně ze společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.

„Za vedlejší činnost je považován například výkon samostatné výdělečné činnosti zaměstnanců, důchodců, studentů nebo OSVČ na rodičovské dovolené,“ připomíná Gabriela Ivanco.