Na rozdíl od úpravy platné na jaře letošního roku nebudou stanoveny výjimky z nároku na příspěvek při nařízených karanténách po návratu ze zahraničí.
Pro účely tohoto zákona se karanténou rozumí opět i izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Postupy a řešení jednotlivých situací jsou konstantně nastaveny již od jarní verze zákona
o mimořádném příspěvku, z března letošního roku (tisková zpráva).
Jaký je rozdíl mezi karanténou a izolací?
Karanténou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby (tj. osoby bez příznaků), která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit.
Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit.
Karanténa s bezprostředně navazující izolací se považuje za jednu sociální událost.
Ať už bylo rozhodnuto o nařízení karantény nebo izolace, mimořádný příspěvek náleží každému zaměstnanci, kterému zaměstnavatel v prvních 14 dnech proplácí náhradu mzdy podle zákoníku práce. Vyplatí se spolu s touto náhradou.
Jak se zaměstnavatel dozví o karanténě a izolaci?
V obou případech je vystavována eNeschopenka, která při správném vystavení nese informaci o tom, jaká je situace pojištěnce.
U karantén, které jsou primárně určeny osobám bez příznaků, bylo použití eNeschopenky umožněno již na začátku března loňského roku, a to za specifických podmínek (vystavují se s diagnózou Z209
a do kolonky profese se uvádí slovo „karanténa“). Zaměstnavatel se dozví o nařízení karantény tak, jak je nyní obvyklé.
Důležité: Karantény za použití eNeschopenky vystavují nyní primárně orgány ochrany veřejného zdraví, tedy krajské hygienické stanice (KHS), praktičtí lékaři již jen výjimečně. Pokud je pojištěnec
v karanténě nařízené KHS a z důvodu jeho onemocnění přebírá péči o něj jeho praktický lékař, převezme si tento lékař i eNeschopenku vystavenou KHS a bude zasílat další hlášení související s touto eNeschopenkou (hlášení o změně diagnózy, trvání, skončení dočasné pracovní neschopnosti).
V případě izolace jde o osoby s příznaky nebo prokázaným onemocněním covid-19. Zpravidla půjde tedy o případy, kdy se péče ujímá lékař. Pokud pojištěnec má již vystavenu eNeschopenku KHS z důvodu karantény, lékař si ji převezme a ohlásí změnu diagnózy na diagnózu indikující izolaci. Pokud pojištěnec nebyl v karanténě, lékař vystaví eNeschopenku s diagnózou indikující jak dočasnou pracovní neschopnost, tak izolaci. Technické řešení na straně ČSSZ na podkladě použité diagnózy doplní informaci o izolaci do notifikace pro zaměstnavatele.
Indikace karantény nebo izolace se potom objeví v elektronických službách, které využívá zaměstnavatel a je tak bez dalšího zajištěn validní přenos informace o nařízené karanténě či izolaci.
Nadále platí i ustanovení zákoníku práce, podle kterého je zaměstnanec povinen překážku v práci (kterou je i karanténa či izolace) zaměstnavateli oznámit a prokázat.
Případ, kdy je nařízena karanténa a zaměstnanec čeká na výsledek testu na onemocnění covid-19
Pokud je test negativní, karanténu ukončí orgán ochrany veřejného zdraví (popř. lékař, pokud
o karanténě rozhodl on) v souladu s aktuálně platnými postupy (uplynutím určené doby trvání karantény). Od začátku do konce existuje v těchto situacích pouze jedna vystavená eNeschopenka pro karanténu.
Je-li výsledek testu pozitivní, pak karanténa nemá být ukončena, pacient má být předán do péče ošetřujícího lékaře, který si pacienta převezme, neboť je prokázána přítomnost nemoci. Lékař následně v případu pokračuje, při standardní situaci mění diagnózu na izolaci (U071).
Z pohledu zaměstnavatele:
Jak to bude v případě, kdy od počátku je vystavena normální eNeschopenka z důvodu onemocnění covid-19 (již od počátku je znám výsledek testu či jsou zcela jasné příznaky)?
Lékař v této situaci při vystavení eNeschopenky uvede diagnózu indikující izolaci (U071) a do pole profese může uvést slovo „izolace“. Po vystavení eNeschopenky zpravidla nebude docházet ke změnám, případně se potvrzuje trvání dočasné pracovní neschopnosti, na konci se dočasná pracovní neschopnost ukončí.
Z pohledu zaměstnavatele:
Jak to bude v případě, kdy je zaměstnanci vystavena normální eNeschopenka, např. kvůli akutní infekci horních dýchacích cest. Kvůli nejednoznačným příznakům je nařízen test na onemocnění covid-19, který vyjde pozitivní.
Jde o situaci, kdy se s časovým odstupem potvrdí symptomy onemocnění covid-19. Ty nebyly od začátku natolik průkazné, aby lékař rovnou vystavil eNeschopenku z důvodu onemocnění covid-19, pozitivním testem je později prokázán případ onemocnění covid-19.
Je-li v průběhu dočasné pracovní neschopnosti pro jinou než covidovou diagnózu proveden pozitivní test na onemocnění covid-19, lékař ohlásí změnu diagnózy na U071 (případ izolace).
Z pohledu zaměstnavatele:
Našemu zaměstnanci byla nařízena karanténa, test na COVID 19 mu vyšel pozitivní a lékař ho z tohoto důvodu poslal do izolace. Bude zaměstnavatel vyplácet izolačku dvakrát?
V praxi se lze setkat s následujícími postupy:
Ve všech případech se jedná o situaci, kdy po nařízené karanténě následuje izolace, tedy pro nárok na příspěvek se jedná o jednu kontinuální sociální událost karantény.
Z pohledu zaměstnavatele:
Pro všechny postupy lékaře, kdy navazuje izolace na karanténu, platí, že jde o kontinuální sociální událost karantény. Proto se náhrada mzdy spolu s mimořádným příspěvkem vyplatí pouze jednou, v období prvních 14 dnů ode dne, kdy byl zaměstnanec dán do karantény.
Zdroj: www.cssz.cz
Vytvořeno službou Webnode