22 let účetních služeb pro firmy

K změnám v dani z příjmů pro rok 2013

22.11.2013 08:30

Ke změnám od 1.1.2013

                                           Ke změnám v daních z příjmů

K 1.1.2013 byl ZDP novelizován:

 zákonem č. 428/2011 Sb. – jednalo se o legislativnětechnické změny související se spuštěním II. důchodového pilíře (zavedením důchodového spoření) a reformou III. pilíře (náhrada penzijního připojištění se státním příspěvkem novým zákonem o doplňkovém penzijním spoření).

 zákonem č. 458/2011 Sb. – jednalo se o některé změny obsažené v tomto zákoně o zřízení jednoho inkasního místa, kterým byla stanovena účinnost na 1.1.2013 (zákon je obecně účinný od 1.1.2015 a je postupně uváděn v účinnost od 1.1.2012, od 1.1.2013 a od 1.1.2014), konkrétně o úpravu registrace k daním z příjmů (§ 39, 39a a 39b ZDP)

 zákonem č. 192/2012 Sb. – především změna pravidel pro zaokrouhlování srážkové daně podle § 36 odst. 3 odstavci 2 písm. a) ZDP (např. úrokový výnos z dluhopisu) nebo § 36 odst. 3 odstavci 2 písm. m) (např. úrok z nepodnikatelského bankovního účtu fyzické osoby) s výjimkou dividendového příjmu se základ daně a sražená daň od 1.1.2013 nezaokrouhluje a celková částka daně sražená plátcem z jednotlivého druhu příjmu se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

doprovodným zákonem k zákonu o důchodovém spoření č. 399/2012 Sb. – např. doplnění § 23 odst. 3 písm. a) bod 5 ZDP (zvýšení základu daně o sražené pojistné na důchodové spoření, které není odvedeno do konce měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období)

 zákonem č. 401/2012 Sb. ve věci dávek pěstounské péče - § 4 odst. 1 písm. i) a § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP

novelou zákona o doplňkovém penzijním spoření č. 403/2012 Sb. – změna § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, tj. zvýšení hranice pro osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření a na soukromé životní pojištění z 24 tis. Kč ročně na 30 tis. Kč ročně.

zákonem o církevních restitucích č. 428/2012 Sb. – tato změna § 18 odst. 4 nové písm. e) ZDP již byla překonána novelou č. 80/2013 Sb.

daňovým protischodkovým balíčkem č. 500/2012 Sb. – solidární zvýšení daně, omezení výdajových paušálů, omezení slevy na poplatníka pro důchodce a 35% srážková daň pro rezidenty „daňových rájů“(§ 36 odst. 1 písm. c) ZDP)

 zákonem č. 503/2012 Sb. – reakce na zavedení Státního pozemkového úřadu (§ 18 odst. 10 ZDP).

 

 

 

                                               K solidárnímu zvýšení daně

Zásadní novinkou roku 2013 (uplatní se i pro rok 2014) je 7% solidární zvýšení DPFO z kladného rozdílu mezi

a) součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a

b) stropem vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení (1 242 432 Kč za rok 2013, 1 245 216 Kč za rok 2014).

I zaměstnanec výhradně s příjmy od jednoho zaměstnavatele je podle § 38g odst. 4 ZDP povinen podat daňové přiznání (nelze mu provést roční zúčtování daně), pokud tyto příjmy přesáhnou 1 242 432 Kč (1 245 216 Kč za rok 2014). Totéž platí pro zaměstnance, pokud u něj (byť v jediném měsíci) došlo k solidárnímu zvýšení daně u zálohy (měsíční příjem nad 103 536 Kč, v roce 2014 nad 103 768 Kč), a to bez ohledu na to, zda v rámci příjmů za celý rok se u něho solidární zvýšení daně uplatní či nikoli.

Příjmy ze závislé činnosti jsou do dosažení stropu vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění standardními odvody 31,1 %:

 6,5 % pojistné na sociální zabezpečení

 4,5 % pojistné na zdravotní pojištění

 20,1 % příjmu DPFO, tj. 15 % ze superhrubé mzdy (15 % ze 134 % příjmu).

 

Příjmy od jednoho zaměstnavatele překračující strop vyměřovacího základu pro pojistné jsou zatíženy odvodem 27,85 %:

 0 % pojistné na sociální zabezpečení

 4,5 % pojistné na zdravotní pojištění

 23,35 % příjmu DPFO, tj. 15 % ze superhrubé mzdy (15 % ze 109 % příjmu) + 7 % solidární zvýšení daně.

 

Příjmy překračující strop vyměřovacího základu pro pojistné mohou být zatíženy odvodem 31,6 %, plynou-li od více zaměstnavatelů:

 0 % pojistné na sociální zabezpečení

 4,5 % pojistné na zdravotní pojištění

 27,1 % příjmu DPFO, tj. 15 % ze superhrubé mzdy (15 % ze 134 % příjmu) + 7 % solidární zvýšení daně.

 

Solidární zvýšení daně se týká výhradně příjmů podle § 6 ZDP („hrubá mzda“ ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 ZDP („zisk“ ze samostatné činnosti), netýká se příjmů z kapitálového majetku podle § 8 ZDP, z nájmu podle § 9 ZDP a ostatních příjmů podle § 10 ZDP. Např. pronajímatele s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP se solidární zvýšení daně nijak netýká.

Příklad – solidární zvýšení daně se týká pouze příjmů podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 ZDP

FO má za rok 2013 příjmy ze závislé činnosti ve výši 1 000 000 Kč. Vedle toho má příjmy z nájmu a dílčí základ daně z nájmu podle § 9 ZDP činí 1 000 000 Kč. Použije se solidární zvýšení daně, když součet příjmů ze závislé činnosti a dílčího základu daně z nájmu překračuje částku 1 242 432 Kč?

Nikoli, solidární zvýšení daně se nepoužije – součet příjmů podle § 6 ZDP a dílčího základu daně podle § 7 ZDP částku 1 242 432 nepřekračuje. Pokud by FO měla příjmy ze závislé činnosti vyšší než 1 242 432 Kč, uplatnilo by se solidární zvýšení daně pouze na tyto příjmy přesahující uvedenou hranici (na příjmy z nájmu nikoli).

 

 

 

 

 

 

                                   K uplatnění slevy na dani u důchodců

Pro rok 2013 došlo ke kontroverznímu omezení uplatnění slevy na poplatníka u důchodců. V této věci byl skupinou senátorů 12.6.2013 předložen Ústavnímu soudu návrh skupiny senátorů zpracovaný prof. Gerlochem na zrušení tohoto diskriminačního opatření, Ustavní soud tento návrh projednává pod sp. zn. Pl. ÚS 31/13. Stejným problémem se zabývala resp. měla zabývat také vláda premiéra Rusnoka dne 17.7.2013 – zatím se vláda rozhodla v dané věci nic nepodnikat a vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu. Daňová správa ani po výměně ministra financí zatím nepřehodnotila názor ministerstva financí z počátku letošního roku ohledně zneužití práva důchodci, kteří účelově přerušili pobírání důchodu k 1.1.2013 tak, aby formálně splnili nárok na uplatnění slevy na poplatníka. Návrh skupiny senátorů je dostupný na https://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews[tt_news]=1962&cHash=e3217d437f8e52ff35525e0a7c62fec4.

                                               Změny v průběhu roku 2013

Změny daňových předpisů

V průběhu roku 2013 nabyly účinnosti tři nepříliš významné novely zákona o daních z příjmů:

novela transplantačního zákona č. 44/2013 Sb. účinná od 1.4.2013 (avšak s použitím pro období roku 2013) změnila ustanovení o osvobození od DPFO (§ 4 odst. 1 písm. j) osvobozující od daně příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů) a doplnila ustanovení o nezdanitelné části základu daně ve výši poskytnutého daru (§ 15 odst. 1) o stanovení hodnoty odběru orgánu od žijícího dárce, který se oceňuje částkou 20 000 Kč (tedy jako hodnota deseti bezpříspěvkových odběrů krve)

 změna pravidel pro osvobození církevních restitucí prosazená poslancem Doktorem účinná od 3.4.2013 a obsažená v zákona č. 80/2013 Sb. – podle novelizovaného § 18 odst. 4 písm. e) ZDP se osvobození od DPPO již nevztahuje na prodeje majetku získaného v církevních restitucích.

 legislativnětechnické změny doprovodným zákonem k novému zákonu o investičních společnostech a investičních fondech č. 240/2013 Sb. účinným od 19.8.2013. Doprovodný zákon má č. 241/2013 Sb. a také ruší body 60 až 62 čl. I zákona o JIM č. 458/2011 Sb. K věcným změnám ve zdanění investičních fondů mělo dojít až od 1.1.2014 v důsledku přijetí doprovodného daňového zákona k rekodifikaci soukromého práva – sazba daně z příjmů právnických osob 5 % pro tzv. základní investiční fondy se současným zavedením osvobození vyplácených podílů na zisku; tato změna se však v důsledku zamítnutí doprovodného daňového zákona k rekodifikaci soukromého práva k 1.1.2014 neuskuteční.

 

Rozsáhlá novela zákona o DPH č. 502/2012 Sb. nabyla jako celek účinnosti od 1.1.2013, některé změny jsou však účinné od 1.4.2013 - jedná se o změny související s § 84 ZDPH, na jehož základě vrací plátci DPH ze zboží vyvezeného turisty ze třetích zemí.

S účinností od 19.8.2013 byl zákon o DPH také drobně novelizován zákonem č. 241/2013 Sb. (doprovodný zákon k ZISIF č. 240/2013 Sb.) – změna § 54 (osvobození pro finanční činnosti):

v) obhospodařování investičního fondu, podílového fondu nebo administrace investičního fondu, transformovaného fondu nebo obdobných zahraničních fondů, …

 

 

Oprava daně za dlužníky v insolvenci

Oprava daně za dlužníky v insolvenci podle § 44 ZDPH byla zavedena s účinností od 1.4.2011. 22.7.2011 Generální finanční ředitelství vydalo informaci k uplatnění § 44 ZDPH čj. 23024/11‐3210‐010165, kde tehdy potvrdilo výklad přechodných ustanovení, že opravu podle § 44 lze provádět i u plnění, která nastala před 1.4.2011. GFŘ také potvrdilo, že snížení daňového odpočtu představuje u dlužníka vznik nového závazku k datu uskutečnění opravy, jedná se tedy o závazek dlužníka v insolvenci (pohledávku státu) vzniklý po rozhodnutí o úpadku. Jedná se však o pohledávku za majetkovou podstatou, která má z hlediska uspokojení věřitelů lepší postavení než běžné pohledávky.

Expertní skupina pracovní skupina Ministerstva spravedlnosti pro insolvenční právo ve svém stanovisku ze 4.10.2011 vyslovila opačné stanovisko – že nelze opravovat daň u pohledávek vzniklých před 1.4.2011 a pohledávky z opravy daně nejsou pohledávkami za majetkovou podstatou.

Dne 26.4.2013 GFŘ změnilo dodatkem čj. 20 067/13/7001-21000-010165 svou informaci z 22.7.2011 tak, že opravu daně za dlužníky v insolvenci nelze provádět k plněním před 1.4.2011. Zároveň však potvrdilo, že podle tohoto dodatku bude postupováno vůči věřitelům až na opravy daně provedené po 26.4.2013. Pokud tedy věřitel provedl opravu daně k plnění před 1.4.2011 do 26.4.2013, bude vůči němu postupováno podle původní informace - nemusel provedenou opravu rušit a vracet příslušnou daň.

Daňové zákonné opatření Senátu

Doprovodné daňové zákonné opatření Senátu k rekodifikaci:

NEOBSAHUJE možnost rovnoměrně odepsat v průběhu 12 měsíců některý nový hmotný majetek zatříděný do odpisové skupiny 1 a 2

OBSAHUJE změnu ručení z důvodu úhrady na nezveřejněný účet, které by se vztahovalo jen na úplaty nad 700 tis. Kč (pravděpodobně od 1.11.2013).

 

Zásadní zmírnění dopadu právní úpravy ručení za neodvedenou DPH z důvodu úhrady na nezveřejněný účet spočívá v doplnění § 109 odst. 2 zákona o DPH (ručení, pokud je úplata za zdanitelné plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup):

„, a pokud úplata za toto plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně“.

K limitu úplaty 700 tis. Kč (z důvodové zprávy):

Úplatou je zde nutné chápat vše, co bylo za zdanitelné plnění poskytnuto, a to bez ohledu na to, na kolik částí byla úplata rozdělena. Zákon o dani z přidané hodnoty ve svých ustanoveních používá pojem „úplata“ jako celková úplata za zdanitelné plnění (srov. § 36 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty). Toto ustanovení není výjimkou a pojem „úplata“ v sobě zahrnuje celkovou částku za zdanitelné plnění poskytnuté příjemci.

Pro vznik ručení je irelevantní, zda je úplata poskytnuta celá bezhotovostním převodem, či částečně v hotovosti a částečně převodem bezhotovostním. Zkoumá se totiž vždy úplata v celkové výši. Příjemce tedy bude ručit i v případě, kdy úplatu za zdanitelné plnění ve výši 800 000 Kč poskytne částečně ve výši 350 000 Kč v hotovosti a ve výši 450 000 Kč bezhotovostním převodem na účet

 

                                               Změny souvisejících předpisů

Některé změny účinné v průběhu roku 2013:

novelizace ObchZ od 1.7.2013 zejména ve věci omezení opožděných plateb - omezení maximální doby splatnosti + zavedení paušální minimální výše nákladů 1 200 Kč, kterou lze v případě opožděné úhrady pohledávky požadovat po provinilém dlužníkovi (16.10.2013 vláda schválila obdobnou úpravu v prováděcím nařízení k rekodifikaci soukromého práva)

 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. upravující výši úroků z prodlení (pokud v obchodnězávazkových vztazích nebyla tato výše smluvně dohodnuta jinak) bylo od 1.7.2013 novelizováno nařízením 180/2013 Sb. a od 1.7.2013 byly úroky z prodlení zvýšeny o 1 procentní bod (reposazba ČNB platná k poslednímu dni předcházejícího kalendářního pololetí zvýšená o 8 %, před novelizací o 7 %) - k prodlení vzniklému v druhém pololetí 2013 se tak váže úrok z prodlení dle nařízení vlády ve výši 8,05 %; u prodlení z prvého pololetí 2013 se jedná o úrok 7,05 % (reposazba ČNB k 30.6.2013 stejně jako k 31.12.2012 činila 0,05 %). Pro rok 2014 také REPO sazba ČNB (nově platná na začátku daného pololetí) + 8 p.b.

zvýšení minimální mzdy od 1.8.2013 z 8 000 Kč na 8 500 Kč

novela insolvenčního zákona č. 185/2013 Sb. účinná od 1.8.2013 - především zvýšení nároků kladených na insolvenční správce pokud jde o jejich odbornost, morální předpoklady a zpřísnění dohledu nad jejich činností - skládání náročnějších zkoušek a potřeba odborné praxe (nejméně tříletá v souvisejících oblastech). Ekonomicky významné dlužníky mají mít na starosti pouze správci, které prověří Národní bezpečnostní úřad. Insolvenční správci mají nově povoleno pracovat jen pět let, pokud budou chtít povolení prodloužit, budou muset zaplatit správní poplatek.

 

                                               Novelizace OBCHZ od 1.7.2013

Novela obchodního zákoníku provedená s účinností od 1.7.2013 zákonem č. 179/2013 Sb. přinesla především opatření proti opožděným platbám:

 zavedení paušalizace minimální výše nákladů, kterou lze v případě opožděné úhrady pohledávky požadovat po provinilém dlužníkovi

 omezení maximální doby splatnosti pohledávek).

 

V důsledku doplnění § 369 ObchZ má věřitel od 1.7.2013 vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády – podle nařízení vlády 180/2013 Sb. (k tomuto nařízení viz níže k úpravě úroků z prodlení od 1.7.2013) činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč. Zda poškozený věřitel uvedené náklady bude po dlužníkovi požadovat, je (obdobně jako u úroků z prodlení) na jeho uvážení. Uvedenou paušální náhradu nákladů lze (i v roce 2014) požadovat pouze vůči podnikatelům nebo veřejným zadavatelům, nikoli vůči občanům.

Daňový pohled na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky – náhrada škody, nepodléhá DPH. Není úrokem z prodlení či jinou sankcí dle § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP či § 23 ZDP – u účetní jednotky dopad do daňového základu bez ohledu na zaplacení.

Není-li dlužníkem veřejný zadavatel, může být podle § 340 odst. 4 ObchZ sjednaná doba splatnosti delší než 60 dnů jen tehdy, není-li to vůči dlužníkovi hrubě nespravedlivé. Splatnost v rozmezí 0 až 60 dnů lze sjednat naprosto bezproblémově. U delší doby splatnosti je třeba již řešit otázku hrubé nespravedlnosti. Pokud věřitel poskytuje dobrovolně obchodní úvěr – např. proto, aby dlužníkovi  umožnil uzavření navazujícího obchodu – o hrubě nespravedlivou dohodu se nejedná. Pokud však delší splatnost dlužník využívá jako vnější zdroj financování, o hrubou nespravedlnost jde a ujednání o delší než 60denní splatnost by bylo neplatné.

Pro případ, že je dlužníkem veřejný zadavatel (ve smyslu definice v § 2 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.) je v § 340 odst. 6 ObchZ maximální doba splatnosti omezena 30 dny, která může být prodloužena až na 60 dnů, je-li to odůvodněno povahou závazku.

Omezení maximální doby splatnosti (bez ohledu, zda věřitel je či není veřejným zadavatelem) se nevztahuje na případy, kdy je platba domluvena ve splátkách (§ 340a ObchZ).

NOZ - § 1963, místo „veřejného zadavatele“ „veřejnoprávní korporace“

2) Smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší šedesáti dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Je-li však obsahem závazku podnikatele povinnost dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci, smluvní strany si mohou ujednat delší dobu splatnosti jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, a doba splatnosti nesmí přesáhnout šedesát dní.

§ 1965 NOZ - Ustanovením § 1963 není dotčeno právo smluvních stran ujednat si plnění ve formě splátek.

 

                                               Minimální mzda 8 500 Kč

Nařízením vlády č. 210/2013 Sb. byla od 1.8.2013 zvýšena minimální mzda z 8 000 Kč na 8 500 Kč resp. minimální hodinová mzda z 48,10 Kč/hod na 50,60 Kč/hod.

Výše minimální mzdy má vliv na částku pravidelně vypláceného důchodu, která je osvobozena od daně (36ti násobek minimální mzdy) a také na podmínky pro nárok na daňový bonus (roční příjem ve výši alespoň 6ti násobku minimální mzdy, měsíční příjem alespoň ve výši poloviny minimální mzdy). V uvedených případech však změna minimální mzdy v průběhu letošního roku nemá dopad do zdaňovacího období roku 2013, protože z daňového hlediska je rozhodující výše minimální mzdy stanovená vždy k 1.1. daného kalendářního roku. Za rok 2013 je tedy i přes zvýšení minimální mzdy k 1.8.2013 osvobozen pravidelný důchod do částky 288 tis. Kč (36 x 8 tis.), pro uplatnění daňového bonusu za srpen je rozhodující dosažení příjmu alespoň 4 tis. Kč (1/2 x 8 tis. Kč).

Osvobození důchodů od DPFO dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP:

jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 36násobku minimální mzdy39), která je platná k 1. lednu kalendářního roku ročně

Nárok na daňový bonus:

§ 35c odst. 4

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy111) (dále jen „minimální mzda“); u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto příjmy.

§ 35d odst. 4

Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1) dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů (dále jen "polovina minimální mzdy").

Již za srpen se však změna minimální mzdy mohla promítnout do plateb pojistného na zdravotní pojištění, a to za zaměstnance popř. za osoby bez vlastních příjmů (OSVČ se v tomto směru změna minimální mzdy netýká).

U pojistného za zaměstnance se jedná o tyto případy:

 doplatek do minima u zaměstnanců, u nichž je vyměřovací základ pro platbu pojistného na zdravotní pojištění nižší než minimální mzda a nejedná se o zaměstnance, u kterých minimální vyměřovací základ není stanoven,

 odvod pojistného za období pracovního volna bez náhrady příjmů, nejedná-li se o zaměstnance, u nichž se za tuto dobu pojistné neodvádí,

 odvod pojistného za období neomluvené absence.

 

V uvedených případech musí zaměstnavatel, poprvé při zúčtování příjmů za měsíc srpen 2013, počítat již s výší minimální mzdy 8 500 Kč a měsíčním pojistným vypočteným z tohoto minimálního vyměřovacího základu ve výši 1 148 Kč.

Osoby bez zdanitelných příjmů - za srpen (splatno do 9.9.2013) pojistné 1 148 Kč (dříve 1 080 Kč).

                             

 

                                            

 

Kontakt

Účetnictví-Vobořilovi

studiomv@mybox.cz

Hrachovec 2189
Hořice
50801

603 806 683
603 207 344

Vyhledávání

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode