K povinnosti podat přiznání elektronicky

K povinnosti podat přiznání elektronicky

Od 1. 1. 2015 došlo k dalšímu rozšíření povinnosti podávat daňová přiznání

v elektronické podobě. V dalším textu se pokusíme shrnout aktuální platnou úpravu

platnou v oblasti daní (zejména tedy v komunikaci s finančními a celními úřady). Pro

komunikaci se sociálkou a zdravotními pojišťovnami je situace obdobná a mnoho z dále

uvedeného lze také použít.

1. Proč je kolem toho najednou takový humbuk?

Protože byly zavedeny drakonické sankce.

 předně byl od 1. 1. 2015 zaveden nový § 247a, kde v odst. 2 vzniká

automatická sankce ve výši 2.000,- Kč, pokud podání bylo učiněno jinak, než

elektronicky, ačkoli byl daňový subjekt povinen jej učinit elektronicky;

 v odst. 5 téhož ustanovení pak je sankce 50.000,- Kč, kterou lze udělit vedle

výše uvedené pokuty tehdy, pokud tímto jednáním závažně ztěžuje správu

daní.

2. Co to je elektronicky?

Velmi jednoduše – elektronicky je jinak než na papíře nebo ústně do protokolu.

Pro účely správy daní pak rozlišujeme nekvalifikovaná podání (o nich níže v bodě

7), a především elektronická podání kvalifikovaná (srov. § 71 odst. 1 DŘ) - zde

pod písmeny a) až c):

a) podepsané uznávaným elektronickým podpisem – identita podatele

neporušenost obsahu zprávy je zajištěna na zprávě samotné jejím

podepsáním – cesta tedy může být jakákoli;

b) odeslané prostřednictvím datové schránky – neporušenost zprávy a identitu

odesílatele garantuje přenosová cesta – zpráva tedy nemusí být podepsána;

c) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do datové

schránky – zde vlastně není žádný „přenos“, neboť zprávu podatel činí prakticky

přímo na vstupní portál příjemce, kterému prokazuje svoji totožnost údaji

z datové schránky.

U cesty a) je tedy technologicky jedno, jak se zpráva dostane k příjemci. Teoreticky to

tedy může být i e-mail, jenže zrovna berní zpráva je na e-mail přímo alergická – bojí

se, že by se e-mail mohl někde zatoulat, mohla projít nějaká lhůta, nedá se to

centralizovat, kontrolovat….

Cesta b) je dnes nejspolehlivější. Je výhodná i pro odesílatele – ISDS vydává

potvrzení o doručení zprávy, tedy relativně nezávislá třetí strana garantuje

i odesílateli doručení a nemožnost zfalšovat datum, čas…

Cesta c) je velmi nová – je výhodná především pro příjemce. Odesílatel nemá příliš

kontrolu nad tím, jak je (např.) nastaven systémový čas na počítači příjemce. Má-li

(např.) nastaveny hodiny na letní čas (ačkoli je zimní), pak se Vám snadno stane, že

přiznání odešlete půl hodiny před půlnocí (a termínem), ale na potvrzení již máte čas

půl hodiny po půlnoci (a po termínu ).

3. První doporučení – jak odesílat datovou zprávu

Prostřednictvím ISDS – tedy datovými schránkami. Výhoda je v tom, že podání

prostřednictvím datové schránky přijímají všechny úřady a instituce povinně, a je pro

nás zdarma. U datové schránky máme navíc vždy ono nezávislé potvrzení, zda-li datová

zpráva prošla až k příjemci a kdy se tak stalo.

Ostatní kanály - EPO, e-mail, portály pojišťoven a další – našim klientům

nedoporučujeme. Mají některé své nesporné výhody, některé mají určité „bonusové“

funkce, ale jsou všechny nesystémové, musí být ke každému kanálu zvláštní heslo

atd…

4. Kdo je povinen podávat přiznání elektronicky?

a. Datová schránka a povinný audit

Dle ust. § 72 odst. 4 DŘ1 má-li daňový subjekt zpřístupněnu datovou schránku2

nebo zákonem uloženu povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem3, je

povinen učinit formulářové podání dle § 72 odst. 1 DŘ pouze datovou zprávou.

Ta se navíc činí ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně (viz další bod 5) a

odeslané způsobem podle § 71 odst. 1 DŘ (opět viz výše bod 2).

b. Někteří plátci DPH

V DPH jde o § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném

znění, (dále jen „ZDPH“). Jsou to obecně všichni plátci DPH, kromě fyzických osob:

 pokud mají obrat menší, než 6 mil. Kč;

 a pokud tuto povinnost nemají stanovenu zákonem.

Pozor na kombinaci výše s povinností podle DŘ – odborníci jsou schopni se hodiny

bavit o tom, které ustanovení má přednost. Prakticky to vidím tak, že pokud F.O. má

obrat menší než 6. mil. Kč, nemá audit ani DS, tak může podávat postaru na papíře.

Co platí pro přiznání, nemusí už platit pro hlášení – viz další bod.

c. Některá specifická podání

Např. hlášení o přenesení daňové povinnosti k DPH (viz § 92a odst. 5 ZDPH), nebo

souhrnné hlášení (viz § 102 odst. 3 ZDPH). Zde je od nového roku navíc problém

s možností zavést režim přenesení dočasně na určité komodity (srov. § 92f a násl. a

přílohu 6) – běžně se tedy do tohoto režimu může dostat drobný zemědělec, který

chce např. prodat své obilí.

Jinými slovy, i ten úplně droboulinký plátce DPH musí takto činit, má-li například plnění

v režimu přenesení daňové povinnosti.

1 DŘ – zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění, (dále jen „DŘ“)

2 Zákon č. 300/2008 Sb. – zde se dočtete vše o datových schránkách; v praxi to jsou např. všechny právnické osoby, a mezi

fyzickými osobami ty, které mají datovou schránku ze zákona (advokáti, poradci…) nebo si ji zřídili dobrovolně. Zde si dovolíme

upozornit na první zásadní nejasnost – pokud má FO zřízenu datovou schránku jako podnikající FO (např. jako účetní) běžně se

do takové schránky doručuje pouze to, co souvisí s podnikáním. Je ovšem otázka, zda-li tato osoba musí takto podat nejen

přiznání k DPH (to jistě s podnikáním souvisí), nebo třeba silniční daní u vozidla zařazeného do obchodního majetku, ale také

jak to bude s vozidlem, které v obchodním majetku zařazeno není, ale bylo třeba 2x použito, nebo jak je to s daní z nemovitostí

k čistě soukromému domu…?

3 Zejm. § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví